Jak hořké potraviny pomáhají našemu trávení
Při pomyšlení na hořce chutnající pokrmy se možná i vy zašklebíte. Někomu hořká jídla zkrátka nechutnají, pravdou ale je, že mohou být pro naše tělo velmi přínosná. Zatímco kyselá chuť podporuje v ústech produkci slin, ta hořká pomáhá cítit se ve vlastním těle soustředěněji. Na rozdíl od sladkostí, které mohou ještě posílit naši „kyselou“ náladu nebo do určité míry spravit náš život „hořký“, přirozeně hořké potraviny pozitivně působí na žaludek a trávení a navrací ztracenou rovnováhu.
Hořká jídla zlepšují trávení
Chuťové pohárky mnoha z nás si za život příliš nezvykly na hořké příchutě, protože nám potravinářský průmysl omezuje přístup ke zdravým hořkým látkám z rostlin. Přirozeně nahořklá jídla jsou však pro tělo – samozřejmě s mírou – lepší. Stimulují produkci slin, ale také činnost jater, žlučníku a slinivky, což napomáhá trávení tuků. Hořké látky rovněž podporují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku a také pomáhají snižovat chuť na návykový cukr. Hořce chutnajícími potravinami můžeme své tělo podpořit v co nejlepším využití jídla, které konzumujeme.
Mezi zdravé hořké bylinky patří hořec, vachta, čekanka, zeměžluč a pelyněk. Hořké látky se však v menší míře nacházejí také v pampelišce, chmelu a andělice. Přirozeně hořkou chuť naleznete i v řadě potravin – belgické a červené čekance, rukole, artyčocích nebo grapefruitu.
Hořké látky a emoční procesy v průběhu trávení
Zdravý metabolismus je souborem řady kroků, během nichž je jídlo naším tělem rozloženo a zpracováno. Trávení zahrnuje nejen fyziologické procesy, ale také naše vědomé i nevědomé emoce. Ty mohou ovlivnit způsob, jakým tělo potraviny zpracuje, ale také naši chuť k jídlu, pocit hladu, žízně, instinkty, a dokonce i chuťové preference. Už jen při pomyšlení na jídlo se nám v ústech začínají tvořit sliny, úzkost naopak způsobuje suchost. Když jsme podráždění, produkujeme více žaludečních kyselin, smutek nebo delší nemoc nás zase chuti k jídlu zbavují. Přírodní hořká příchuť nám ve všech situacích pomáhá jíst svědomitě a aktivně podporovat trávicí proces.
Hořké látky mají pozitivní vliv na naše orgány
Další výhodou hořkých látek je jejich schopnost posílit vnitřní povědomí o řadě našich orgánů. Pozitivně ovlivňují odtok žluči, aktivitu jater, sekreci žaludku, funkci slinivky, a dokonce i tvorbu krve. Mají vliv i na další orgány s receptory pro hořkou chuť, jako jsou plíce nebo pokožka.
Tři druhy zdravých hořkých bylin
V bylinné medicíně jsou hořké látky obvykle rozděleny do tří druhů hořčin (latinsky amar):
1. Amara tonica nebo amara pura. Jedná se o hořké látky s tonizujícím a posilujícím účinkem. Patří mezi ně hořec žlutý, vachta a zeměžluč. Všechny tyto tři rostliny se řadí do čeledi hořcovitých.
Hořec žlutý je vysokohorská rostlina, která kvete jen jednou za sedm let. Patří mezi tzv. čistá amara; chutná hořce i při ředění 1:20000. Nepřítomnost tříslovin eliminuje jakékoli svíravé nebo dráždivé účinky, díky čemuž jsou jeho povzbuzující vlastnosti nejvýraznější. Stimulací sekrece a aktivity trávicího traktu také významně zlepšuje snášenlivost některých těžko stravitelných potravin.
Dalšími pozoruhodnými hořkými rostlinami této kategorie je pampeliška – která pozitivně působí na játra a žlučník – a čekanka, jež má díky své mléčné šťávě, hořkým látkám, zásaditým solím a kyselině křemičité hojivý účinek na celý trávicí systém.
2. Amara aromatica. Tyto hořčiny obsahují esenciální oleje, které mají nejen tonizující, ale i hřejivý účinek. Najdeme tu pelyněk, řebříček, meduňku, pomerančovník hořký a šalvěj.
3. Amara acria. Ostré bylinky, jako je zázvor a galangal, se většinou používají jako koření a jsou běžně spojovány s asijskou kuchyní.
