Kůže: ochranná bariéra našeho těla

Význam kůže pro naše tělo je obrovský. Chrání ho před vlivy okolního prostředí, je zodpovědná za tepelnou regulaci a slouží také jako „základna“ našeho imunitního systému, která brání proniknutí choroboplodných zárodků. Zároveň je velmi živá a neustále se mění. Jako největší smyslový orgán našeho těla tvoří základ vnímání teploty, hmatu i bolesti. V mnoha ohledech je kůže také odrazem našeho vnitřního emocionálního světa. Odhaluje smutek, strach i stud, jenž dává najevo typickým zčervenáním.

V rámci našeho těla zastává kůže řadu úkolů a podílí se na mnoha procesech našeho organismu. Obzvlášť důležitá je její funkce jako smyslového orgánu: prostřednictvím nervových zakončení, které jsou v ní uloženy, vnímáme informace o okolním světě. Rozlišit můžeme tři hlavní skupiny smyslových vjemů, které jsou u člověka velmi vytříbené:

• Tepelný smysl, jenž nám umožňuje vnímat okolní teplotu a porovnávat ji s tou vlastní. Tento smysl pomáhá udržovat si svou tělesnou teplotu a chrání nás před omrzlinami či popáleninami. Správná tělesná teplota je mimo jiné důležitá i pro naši fyzickou pohodu.
• Hmatové smysly, jimiž vnímáme dotek, tlak či vibrace.
• Receptory bolesti, díky kterým můžeme vnímat hrozící nebo již vzniklé poškození tkání v důsledku vnějších (např. zranění) nebo vnitřních vlivů (např. zánět).

Naše kůže je dokonalým oknem do duše. Zrcadlí každodenní reakce: blednutí z úleku či strachu, ale i zrudnutí ze studu nebo rozpaků. Vnější podněty náš vnitřní emoční stav výrazně ovlivňují. V jaké míře závisí jen na tom, jak moc jsme citliví. Různým způsobem na nás působí chlad a teplo, tlak a bolest. Kožní problémy mohou vést k psychickým problémům nebo stresu a zároveň existuje mnoho kožních onemocnění, které mají psychosomatické pozadí. Vztahu mezi kůží a fyzickými i emocionálními procesy se věnuje také antroposofická medicína, která se snaží o hlubší pochopení lidských emocí.

_{© Skin cross-section Getty Images}

Všechny údaje použité v článku jsou přibližné.