Smysly

Jak svět oslavuje slunce

Když slunce dosáhne obratníku Raka, na severní polokouli Země nastává nejdelší den v roce. V severních zemích hraje tento čas zvláštní roli v životech tisíců lidí, zvyklých na minimum slunečních paprsků. Dny letního a zimního slunovratu se v průběhu věků staly důvodem k nejrůznějším slavnostem.

Přestože dnes jsou pro mnoho z nás oslavy slunovratu téměř zapomenuty, v minulosti byly prováděny bohaté zvyklosti. Nejčastěji se spojovaly s přírodou, která je, stejně jako lidé, v této době na vrcholu svých sil. Pod polštáře byly umisťovány větvičky léčivých rostlin, aby splnily vytoužená přání a hlavy mladých dívek zase zdobily nádherné květinové věnce. Nejhojněji využívaná byla třezalka tečkovaná, takzvaná bylina sv. Jana, která v období slunovratu rozkvétá a její léčivé účinky jsou právě v tento čas nejsilnější.

Magické síly rostlin

Na začátku července oslavují lidé v Rusku a na Ukrajině Ivana Kupala – Kupadelné svátky ohně a vody. Den spojuje křesťanského svatého Jana – rusky zvaného Ivan – s Kupalou, staroslovanským bohem plodů Země. Na oslavu chodí lidé v noci plavat nebo posílají po vodě lodičky vyrobené z květin či opatřené hořícími svíčkami. Říká se, že v tuto noc rozkvétají rostliny magickými silami – především pak kapradí, jenž každý, kdo ho v lese objeví, bude prý navždy požehnán štěstím.

Také v Lotyšsku se rostlinám o slunovratu přikládá velký význam. Svátek Jāņi je nejdůležitějším v roce a oslavuje se hned několik dní. Věnce tu na hlavě nosí každý: ženy z květin a muži z dubových listů. Veselí doprovází spousta zpěvu a tradiční oheň, který ozáří krátkou noc. Lidové pořekadlo praví, že kdo tuto noc spí, bude unavený po celý rok.

Síla ohně

Na vrcholcích hor, jež jsou z dálky dobře viditelné, se svatojánské ohně zapalují v mnoha částech Německa a Rakouska. Zapomenutá tradice se však postupně obrozuje také u nás, zapálené vatry můžeme pozorovat i na českých kopcích.

Na severu Evropy, kde bílé noci lákají k nepřetržitým oslavám, je jedním z nejpopulárnějších festivalů Sankt Hans. Akci, která rozsvítí celé dánské pobřeží mihotavými ohni, doprovází celá řada tradic. Dánové pořádají také oslavy půlnočního slunce s průvody pochodní a luceren. Téměř každý festival, který se v tento den koná, je pořádán u vody – na plážích Severního a Baltského moře, podél fjordů a zátok, můžete zakusit opravdu autentický zážitek.     

Nejdelší noc

Nejkratší noc v roce oslavují i ve Finsku, a to zapalováním jasných ohňů na březích moře a jezer. Festivaly, ale i malé soukromé večírky se tu těší velké oblibě. Stejně tak i tradiční saunování – o svátku Juhannus naleznete u vstupu do sauny dva malé březové stromky jako uvítací pozdrav pro hosty.

Ohňostroje na pláži

Svatojánská noc není jen záležitostí severních zemí. Ve Španělsku nazývají svátek Fiesta de San Juan a oproti našim podmínkám má zcela jiný rozměr. Na písčitých plážích se zapalují velké ohně, přes něž lidé přeskakují nebo do plamenů vhazují lístky s tajnými přáními. O půlnoci ozáří nebe ohňostroj a mnoho odvážlivců se vydá na noční koupání do potemnělého moře, které jim má nadcházející rok přinést štěstí.

Když je na severní polokouli léto, na jižní vládne zima.

Když je na severní polokouli léto, na jižní vládne zima. V hlavním městě Inků Cuscu v Peru se o zimním slunovratu odehrává Inti Raymi – „svátek slunce“. Již od poloviny minulého století se tu 24. června každoročně scházejí tisíce diváků, aby sledovaly divadelní představení na inckých zdech pevnosti Sacsayhuamán.

Východ slunce ve Stonehenge

Od nepaměti ctí lidé léčivou sílu slunce i jeho životodárnou energii. Po celém světě tak můžeme narazit na pravěké stavby či kamenné kruhy postavené v souladu s pozicí slunce. Jedním takovým místem je i Stonehenge v Anglii, kam se v polovině léta, o letním slunovratu, vydávají tisíce lidí. Spatřit svit vycházejícího slunce, který proudí přímo doprostřed masivního kamenného komplexu, je zážitkem na celý život.