Jak kompost zlepší půdu na vaší zahradě

Martina Kolarek: Odměnou za správné kompostování je úrodná půda a zdravé rostliny – a také méně zalévání, hnojení a hubení škůdců. Vyživováním půdy organickými materiály vytváříme domov pro nesčetné množství organismů a mikroorganismů, které půdě prospívají a udržují ji zdravou.

Martina Kolarek: Půda je úrodná tehdy, když obsahuje mnoho rozmanitých živých organismů. Ty vytvářejí strukturu půdy, která je pak schopná zadržovat vzduch, vodu a živiny – to všechno předává rostlinám, které tak mohou nerušeně růst a prospívat. Pokud půda nemá strukturu, hnojením ji nepomůžete: půda hnojivo nedokáže vstřebat, živiny jí v podstatě protečou do spodních vod a rostliny k nim nemají přístup. Kromě zlepšení kvality půdy pomáhá kompost chránit vodu před znečištěním, protože zabraňuje erozi. Zlepšuje také klima: rostliny absorbují uhlík ze vzduchu a uvolňují ho do půdy, která ho ukládá do svých podzemních struktur.

Martina Kolarek: Půda, která obsahuje dostatečné množství humusu, je tmavě hnědá, vlhká a příjemně voní. Pokud má půda humusu málo, je bledá, suchá a nevoní. Připomíná poušť, protože v ní nic neroste.

Martina Kolarek: Humus je organickou částí půdy produkovaný půdními organismy, kteří konzumují a přeměňují odumřelé rostliny, živočichy a mikroorganismy na molekuly. Spadaná jablka, hrušky a listí se časem přirozeně rozloží a přemění na humus – kompost pak tento proces urychluje. Je to právě biologický rozklad, co váš zahradní, ovocný a zeleninový odpad promění na kompost. Tenká svrchní vrstva úrodné půdy se vždy skládá ze směsi organických a anorganických látek. 

Martina Kolarek: Do kompostu nepřidávejte vařené nebo ochucené zbytky jídla a vyvarujte se chlebu i dalšímu pečivu. S kůrou citrusů buďte opatrní, přitahuje totiž zelené plísně. V rozumné míře do něho patří přebytky ze zahrádky, jako je plevel, větve a spadané listí, stejně jako ovoce a zelenina z kuchyně. Dobré jsou také banánové slupky, kávová sedlina a čaj – v malém množství, které vyprodukuje normální domácnost.

Kvalitní kompost vyžaduje rovnováhu látek, živin a kontakt s prostředím. Kompost je mnohem víc, než jen hnojivo – jeho kyprá, houbovitá struktura uchovává živiny, vzduch a vodu. Poskytuje také domov rozmanitému společenství drobných rostlin a živočichů, kteří činí půdu úrodnou a odolnou vůči větrné a vodní erozi.

Martina Kolarek: Podle toho, kolik živin potřebují vaše rostliny, zapracujte 1 až 3 litry kompostu do vrchní vrstvy půdy. Protože je horký kompost velmi bohatý na živiny a má specifickou strukturu, není příliš vhodný pro sázení semínek. Lepší je ho využít pro rostliny, jejichž kořeny jsou již plně zformované.

Založit kompost je snadné, ale měli byste myslet na několik věcí. V případě horké metody kompostování je nejlepší založit hromadu během jednoho dne. Směs je také dobré obohatit o  kamenný či minerální prach a o domácí bylinný extrakt, metody, které proces kompostování stimulují. Díky rychlému vrstvení materiálů ve správné kombinaci se kompost sám přirozeně zahřeje na správnou teplotu. Pokud s kompostování začínáte, postupujte podle návodu. Čím častěji to ale budete dělat, tím to bude snadnější.

Jedna vrstva kompostu může obsahovat až devět různých materiálů: směs zahradního odpadu, kuchyňských zbytků, dřevní štěpky a pilin, kravského nebo koňského hnoje a dalších kompostovatelných surovin, jako je například drcená lepenka. Kuchyňské zbytky jsou zdrojem základních živin, zahradní odpad pak vytváří strukturu kompostu.

Jednotlivé materiály nakrájejte, nařežte nebo rozdrťte na malé kousky a jeden po druhém je přidávejte do hromady, přičemž je ihned promíchejte s ostatními materiály ze stejné vrstvy. Poté směs obohaťte o kamenný prach, bylinný extrakt a hrst zahradní zeminy. Aby byl kompost kvalitní, musíte dosáhnout správného poměru jednotlivých složek, vzduchu a vlhkosti. Zpočátku vám to může přijít složité, ale až si svůj vlastní kompost vytvoříte, rychle získáte cit a odhad.

Kompostovací hromada by měla být vysoká 1 až 1,5 metru. Přibližně po dvou dnech se díky přirozenému procesu rozkladu zahřeje na 60 - 65 °C. Po třech až osmi dnech můžete odstranit izolační materiály, aby se kompost trochu ochladil.

Zahřátí kompostu je možné jen díky mikroorganismům rozkládajících organické látky. K tomu však potřebují optimální životní podmínky – musí mít dostatek potravy, vody, vzduchu a prostoru. Zároveň jsou tyto mikroorganismy potravou pro další půdní organismy, které později migrují do kompostu a zúrodňují naši půdu. Mikrobiální aktivitu dokážou stimulovat určité bylinky, proto se doporučuje do kompostovací hromady časem přidat také bylinný extrakt. Kompostování není tajemství, jde spíš o umění.

Obojí je možné. Pokud založíte horký kompost v létě, bude připravený přibližně za 3 měsíce. V zimě proces zabere kolem 6 měsíců. Horké kompostování přináší, oproti studenému způsobu a průmyslovému kompostu, řadu výhod. Nemusíte ho převracet, nepřitahuje škůdce a můžete ho snadno připravit v rozmanitých podmínkách.

Dipl. Ing. Martina Kolarek

je odbornicí na zemědělské půdoznalství a udržitelné zdroje. Působí jako biochemička a vystudovala aplikovanou ekologii na Univerzitě přírodních zdrojů a vědy o životě ve Vídni. Pořádá semináře, na nichž přednáší, jak vytvořit kvalitní kompost.