Kde roste krása

V sadě za žlutě omítnutým sídlem upoutají vaši pozornost nejen rostliny rakytníku řešetlákového, ale i granátového jablka. Keře, dorůstající až do výšky 150 centimetrů, se vysazují v dlouhých řadách. Na každém z nich přitom může dozrát až 50 plodů, pod jejichž tíhou se větve prohýbají až k zemi. Působivé není jen množství, ale i vzhled tohoto jasně červeného ovoce – ve spodní části každého granátového jablka je malá korunka, tvořená ze zbytnělých kališních lístků.

Přesně v půl deváté ráno začínají pracovníci farmy se sklizní. „Načasování je zásadní,“ popisuje proces manažer farmy Fredy Röthlisberger, který zná každý kout zahrady jako své boty. Během období po sklizni rakytníku a před lisováním oliv je jako na jehlách. Každý den chodí po sadech s granátovými jablky a prohlíží ovoce, aby posoudil jeho stav. Už dosáhlo plné zralosti? Nehrozí, že pukne? Když je sklidím dnes, neupřu jim jejich poslední, nabíjející paprsky slunce?

Někdy, když nadejde čas, musí pracovníci všeho ostatního zanechat. Dle Fredyho slov totiž občas záleží i na pouhých několika hodinách. Dužina ovoce, která tvoří ochranný obal semenům, by měla být, pokud možno, červené barvy. „Pokud je růžová, je ještě příliš brzy,“ vysvětluje Fredy a dodává, že pokud plod již pukl, musí být ovoce zpracováno okamžitě, aby si zachovalo své prospěšné živiny.

Fredy a jeho tým používají ke zpracování granátových jablek ruční hydraulickou pumpu. Jde o nejjemnější metodu, která je však časově náročná, a proto nemůže být celá sklizeň zpracována najednou. Na farmě jsou tak granátovými jablky zaneprázdněni od podzimu až do Vánoc.

Dnes ráno je Fredy viditelně uvolněný: stejně jako v několika posledních letech bylo načasování sklizně perfektní. Znovu a znovu sahá do košů, vybírá ovoce a opatrně ho rozlamuje, načež s přikývnutím konstatuje, že přesně tak by plody dozrávané na slunci měly vypadat. Stejně to vidí i Marcella Pagliara, pracovnice farmy, pro níž je práce v sadech s granátovými jablky krásnou a obohacující činností. „Bello,“ uslyšíte z jejích úst několikrát, když svou práci popisuje.

Skupina sběračů postupuje sadem metr po metru. Nejsou tu žádné známky stresu nebo nudy – možná proto, že kvůli velikosti není možné vzít do ruky více než jeden plod. S každým kusem musí člověk začít znovu: ohnout se a před utržením ovoce pečlivě prozkoumat. Je to jako by každý plod chtěl být ještě jednou oceněn, než opustí zahradu a zamíří do lisu na šťávu. Jako by toužil po okamžiku ticha a vděčnosti.

Mezi pracovníky najdeme trenéra koní, kováře i bývalého inženýra, který byl unavený svou předchozí kariérou a díky nové odpovědnosti na farmě si života užívá s plnou chutí. Fredy vysvětluje, že po kvalifikovaných pracovnících nikdy netoužil, hledal spíše lidi, kteří milují přírodu.

Oblast, kde leží farma Bellavista, je známá svým jedinečným mikroklimatem – částečně vytvořeným pohořím Apeniny, které je vidět až několik kilometrů dále do vnitrozemí. Vítr foukající od Ligurského moře se zastaví o hory, otočí se a přežene se přes krajinu podruhé. Výsledkem je ideální kombinace slunce, tepla a větru, které znalci přisuzují vynikající kvalitu mnoha místních světově proslulých vín. Zdá se, že tato výhodná kombinace prospívá i granátovému jablku.

„Granátové jablko je jako dítě, o které se lehko a s radostí stará,“ popisuje Fredy. Po dvě po sobě jdoucí léta byly olivovníky sužovány škůdci a část plodů rakytníku zase poničilo krupobití. Keře granátového jablka jsou však již na začátku podzimu obsypané sytě červenými plody, a to i přes převládající noční mrazy.

Ovoce navzdory svému italskému původu na dlouhou dobu upadalo v zapomnění. Jednotlivé keře jste mohli zahlédnout u silnic i na předzahrádkách domů. Až před osmi lety se Švýcar Kurt Künzi, Fredyho zesnulý tchán, rozhodl pěstovat toto jedinečné ovoce pro zdravou šťávu. Na konci 80. let založil svou farmu, kde začal kromě granátového jablka pěstovat i rakytník.

Jeho nástupce považuje za důležité pamatovat na původní cíl farmy Bellavista a San Mario: poskytnout lidem cenné látky, které posilují imunitní systém. Nakupovat sem pravidelně přichází místní obyvatelé, kteří účinky šťávy chválí z mnoha důvodů: dle jejich zkušeností zlepšuje koncentraci, léčí rýmu celé rodiny a ženám ulevuje od příznaků menopauzy.

Granátové jablko a rakytník jsou na farmě San Mario vylisovány a zpracovány na šťávu; společnost také vyrábí rakytníkový sirup. Část šťávy z granátového jablka se používá při výrobě přírodní kosmetiky. A zbytek končí v kuchyni mnoha pracovníků farmy.

Ve Weledě přidáváme šťávu z granátového jablka do celé řady produktů, které jsou určeny především pro zralou pleť. A protože je pro nás přírodní kosmetika a její kvalita na prvním místě, vybíráme ji pečlivě a s maximální důsledností.