Proč je pocení zdravé

Proč se potíme?

Lüder Jachens: Kromě cirkulace krve kůží a tukovou tkání slouží pocení především k regulaci teploty našeho těla. Když se potíme, na povrchu kůže dochází k odpařování vlhkosti, a tím se tělo ochlazuje. Při pocení však nejde jen o ztrátu vody, ale vlivem vylučování toxinů a metabolitů také čištění. Spolu s vylučováním kožního mazu je tato činnost kůže základem prožívání našeho těla i toho, že si uvědomujeme jeho přítomnost.

Co způsobuje tělesný zápach?

LJ: Pocení většinou způsobuje nepříjemný odér, avšak čerstvý pot je přirozeně bez zápachu. Z více jak 99 % se skládá z vody, zbytek tvoří soli, elektrolyty, mastné kyseliny a také malé množství bílkovin. Tak co přesně vede k nepříjemnému zápachu? Na vině jsou bakterie, které se rozkládají na povrchu kůže. Důležitou roli hrají také potní a pachové žlázy, jež se vyvíjí až s nástupem puberty. To je například důvod, proč ani zpocené dětské oblečení nezapáchá tolik, jako to patřící dospělému člověku.

Co se zápachem můžeme udělat?

LJ: Protože se bakterie hromadí na kůži, která je vlhká a teplá a kde je větší množství potních žláz, můžeme vzniku nepříjemného odéru předcházet. K odstranění nepříjemného zápachu pomůže každodenní péče o tělo, nošení volného bavlněného oblečení a používání deodorantů s obsahem kvalitních přírodních esenciálních olejů.

Tvorba potu však jde občas i dál za hranice naší osobní hygieny. Závisí také na nervovém napětí a stresu, a to především v období puberty. Dospívající lidé nemají dobře zažité zvládání stresu, a proto se více potí. V těchto letech duševního a tělesného zrání se autonomní nervový systém, který reguluje všechny metabolické funkce i činnost žláz, stále ještě nachází v procesu harmonické souhry mezi stimulací a klidem. Stres tak může snadno vyprovokovat nekontrolovatelné pocení.

Jak moc se během dne zpotíme?

LJ: To záleží na každém jednotlivci. Velkou roli hrají samozřejmě okolní podmínky – při příjemných teplotách bez zvýšené fyzické aktivity vyloučí naše kůže v průběhu dne přibližně 200 ml potu. Při sportu v závislosti na intenzitě a vnějších podmínkách však můžeme skrze kůži ztratit podstatně více tekutin. Například během hodiny plavání přijdeme o přibližně 300 ml; hodina plážového volejbalu nás pak vyjde až na 2 litry. Přestože se to může zdát nepravděpodobné, trénovaní sportovci se potí více než ti, kteří nejsou na pravidelnou fyzickou aktivitu zvyklí. S tréninkem těla totiž dochází i k tréninku regulace teploty, která je u sportovně založených lidí rychlejší a efektivnější.

Jakou roli hraje kůže při produkci potu?

LJ: Kůže je orgán, který ovlivňuje naši imunitu, metabolismus i psychiku. Skrze ni vylučujeme látky, jako je voda či kožní maz, a absorbujeme jiné, například kyslík. Velmi úzce svázaná je s našimi emocemi a v mnoha situacích přesně reflektuje to, jak se cítíme. Není divu, že právě naše duševní rozpoložení ve velké míře ovlivňuje i pocení. Při úzkosti či stresu dochází v našem těle k aktivaci nervového systému, větší produkci adrenalinu a tím pádem i zvýšené činnosti potních žláz. V antroposofické medicíně je na člověka pohlíženo jako na celek, jehož tělo, mysl a duše společně fungují a vytváří velmi složitý systém. Ve své vnější schránce – kůži – tak tělo odráží celého člověka.

Roli však hraje i osobní konstituce. Suchá pokožka má obvykle slabší metabolismus než ta, která má tendenci k většímu maštění. To je důvod, proč se lidé se suchou pokožkou potí méně, zatímco osoby s aktivnějším kožním metabolismem jsou pocením obtěžováni častěji.