Kůže je přirozenou ochrannou bariérou našeho těla, která nás zároveň spojuje s okolím. Reaguje na to, s čím se setkáváme zvenčí, a dává nám o tom náležitě vědět. Zejména suchý vzduch, ať už studený nebo teplý, může v pokožce snižovat obsah vlhkosti.
V zimě je často naše pokožka suchá, protože mazové a potní žlázy jsou v této době méně aktivní. Výsledkem je oslabení kožní bariéry. V chladném počasí bývá celková vlhkost vzduchu nižší, což způsobuje, že se z pokožky odpařuje více vlhkosti než v teplejších měsících. Neustálé střídání mrazivých teplot venku a výrazně teplejšího vzduchu ve vytápěných místnostech může pokožku nepříjemně podráždit.
Teplý a suchý letní vzduch způsobuje, že se více potíme. A s pocením v pokožce rychleji ubývá hydratace. Sluneční světlo je prospěšné tím, že stimuluje tvorbu „hormonu štěstí“ serotoninu a také vitaminu D, dlouhodobé opalování však kůži zahřívá a odčerpává z ní vlhkost. Pokud fouká příjemný vánek, ztrátu hydratace často zaznamenáme až později, když se začne pokožka stahovat a cítíme pnutí.
Suchý a studený vzduch, který proudí z klimatizace, odčerpává z pokožky důležitou hydrataci, takže se rychleji vysušuje a křehne.
Dalšími faktory, které mohou ovlivnit pokožku, jsou vítr a prach. Patří sem především jemný prach, který přenáší vítr. Různé typy pokožky reagují v různé míře, takže někdy může být kůže suchá a drsná jako smirkový papír. V závislosti na tom, jak často a intenzivně je pokožka vystavena vlivům větru a prachu, může dojít k poškození nejsvrchnější vrstvy epidermis a k narušení rovnováhy hydratace kůže.
To, jaký má počasí dopad na naši pleť, ovlivňuje nejen nejen její typ, ale i způsob, jakým ji vyživujeme zevnitř a jak o ni pečujeme zvenčí.
