Rozmarýn: Botanický profil rostliny
Rozmarýn je známý pro své hřejivé vlastnosti. Rostlině se často daří v extrémních klimatických podmínkách, kde je vystavena světlu a teplu. Jeho latinský název zní až poeticky. Je odvozen z latinského „ros marinus“ a znamená „mořská rosa“.
Původ
Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) pochází z oblasti Středozemního moře a patří do čeledi Lamiaceae (Hluchavkovité). Stálezelený, trsnatý, rozvětvený keř může dorůst až dvoumetrové výšky. Rozmarýnu se často daří v extrémních klimatických podmínkách, kde je vystaven světlu a teplu. Lze jej nalézt rostoucí pod sluncem v suchých křovinách a skalnatých útesech, často u moře. Jeho název pochází z latinského „ros marinus“ a znamená „rosa z moře“, což naznačuje jeho přirozené prostředí podél pobřeží Středozemního moře a rosu, která se v noci shromažďuje v jeho květech.
Listy a stonky
Hranaté, dřevnaté stonky jsou hustě pokryty úzkými, jehlicovitými listy. Ty jsou zakřivené dolů, navrchu leskle zelené a zespodu pokryté jemnými chloupky.
Květy
Květy rozmarýnu mají dlouhé vyčnívající tyčinky a mohou mít světle modrou, světle fialovou, bílou nebo narůžovělou barvu. Objevují se ve skupinách po dvou nebo více na horních koncích rostliny. Jejich tvar, připomínající horní a spodní ret úst, je typický pro ostatní rostliny z čeledi hluchavkovitých, nazývané také Labiatae, což znamená „pyskaté“.
Použití
Rozmarýn se často pěstuje jako bylina pro kulinářské použití. Známý je také pro svou vonnou silici, která je energizující a povzbuzující, navíc stimuluje smysly a krevní oběh, a má velmi dobré tonizující účinky. Přípravky s esenciálním rozmarýnovým olejem se používají zevně, například jako olejová masáž nebo koupel. Rozmarýnový olej se také používá jako přísada do tělových olejů, mastí a pleťových krémů.
