Arnika

Arnika v barvě slunce prospívá na přirozených horských loukách a v rašelinné půdě chudé na vápník. První písemné zmínky o této rostlině pochází z textů sepsaných ve 12. století mystičkou a léčitelkou Hildegardou z Bingenu. Drobné květy arniky se mohou zdát lehce neupravené a příliš křehké – jako by je i lehký závan větru mohl odnést. Ve skutečnosti je arnika velmi statná rostlina, která dorůstá výšky čtyřiceti centimetrů a s přehledem ustojí i silný horský vítr. Její odolnost mnoho prozradí o silných vnitřních silách, kterými se tato rostlina pyšní.

Květy arniky obsahují kolem 150 farmaceuticky účinných látek. Jsou mezi nimi například flavonoidy, karotenoidy, seskviterpenové laktony a cenné esenciální oleje. Obsah křemene dodává arnice strukturu a formu a pomáhá regenerovat tkáň po tupých poraněních, jakými jsou pohmožděniny, naraženiny a podlitiny. V 18. století se arnika často používala na léčbu dny, revmatizmu, křečových žil and zánětů žil. Nyní se ukázalo, že extrakt z arniky má antiseptické účinky a podporuje cirkulaci krve, ulevuje od bolesti a urychluje proces hojení. Účinky arniky jsou často zkoumány a existuje k nim klinická dokumentace. Díky jejím pozoruhodným vlastnostem se arnice přezdívá „ochránce svalů a léčitel a pohmožděnin“.